Trasa : Předtermín : Karlštejn-Chrustenice-Jinčov-Křivoklát-Zdice-Popovice (Křemílek) Termín : asi Turnov-Lomnice-Pecka-Kuks-Jaroměř (ostatní) Potermín : Kolem Křivoklátu (Lojza s rodinou)

>>>>>>>>>> Předtermín (Křemílek) : Z vlaku jsem vystoupil ve 21.00 do vzorné Křivoklátnické noci. Vysoko na nebi zářil měsíc den před úplňkem, lehký mráz ojínil louky a zpevnil cesty a nepohnul se ani lehký vánek. Na skále přede mnou svítil Karlštejn a přes 50km daleko na mě čekal Křivoklát. Bylo 1.12. a vyrazil jsem sám na předtermín, protože další týden nemůžu. Přes Bubovické vodopády jsem vystoupal na Špičatý vrch. Ojíněné louky se matně leskly v měsíčním světle a v údolí svítila světla Loděnic, kam jsem během chvíle seběhl. 1000x projitou cestou jsem pokračoval do Chrustenic na rychlou předpůlnoční svačinku v autobusové zastávce a dál proti proudu stále menšího Kačáku. Potok neslyšně plynul v lukách mezi olšemi a odráželo se na něm měsíční světlo. Pod nohama občas zašustilo zmrzlé listí, nebo zapraskaly ledové zmrazky. Pár minut po půlnoci jsem prošel kolem Vaňkova (Kalousova) mlýna, dále mě pak čekal Rejnovský mlýn, na honosné sídlo přestavěný mlýn v Dolním Podkozí, Markův mlýn, Červený mlýn, Dědkův mlýn a na okraji ojíněných luk přízračný Kyšický mlýn. Kousek za ním jsem se přezul z tenisek (chtěl jsem je při nejbližší příležitosti vyhodit, ale nakonec jsem je donesl až domů - třeba se ještě někdy budou hodit) do osvědčených Křivoklátnických botek. Ještě mě čekal Proškův mlýn v Poteplí a Podlipský mlýn (Roučmída), u kterého jsem údolí Kačáku opustil. Zamířil jsem údolím potůčku Žlábek ke kapličce se studánkou, kde jsem si dal první delší pauzu. Bylo asi 2:30, na chvíli se mi podařilo rozsvítit zbytek svíčky pod obrázkem, něco jsem snědl, zapil čerstvou vodou a pokračoval směr Jinčov. V lesích kolem to žilo, často na mě svítily oči srnek, z divočáků jsem obavu neměl, podle cedulích na stromech tady včera probíhal jejich plošný lov, takže většina je jich na pekáčích, zbylí jsou vyplašení ... leda, že by tu snad zbyl nějaký naštvaný jedinec... Kolem 3.hodiny zakryly měsíc mraky a začal mě vypadávat GPS signál, což bylo nepříjemné hlavně za Jinčovem, kde jsem si cestu zkrátil volně lesem bez značky, tak jsem mohl jen zhruba odhadnout, kolik km mi hodinky nezaznamenaly. Nehezký přechod Sýkořice-Zbečno se mi zdál nekonečný. Pak už to byl jen kousek ke studánce v rokli nad Zbečnem, kde jsem si dal chvíli před svítáním další občerstvovací pauzu. Nad Křivoklátem se již začalo rozednívat a k hradní bráně jsem dorazil něco po 7.hodině. Sluníčko se prvně ukázalo až když jsem vystoupal na kopce nad Berounkou nad Roztokama a hned od rána příjemně hřálo a kam zasvítilo, rozpouštělo jinovatku. Jako další cíl jsem měl Krušnou horu, na které je nová úžasná rozhledna Máminka a pod ní ve skalách zajímavá "Myšlenková zahrádka" - musím tedy přiznat, že po probdělé noci, jsem některé myšlenky nepobral. Dalším postupným bodem byla sluníčkem prohřátá Vraní skála, kterou jsem dobyl přesně v poledne. Vzájemně se fotíme s Ukrajincem. Tedy já se o focení několikrát bezvýsledně pokouším, nejprve mu skoro hodím mobil ze skály, pak nemohu zmáčknou správné tlačtko, poté se mi podaří celý mobil vypnout, no prostě nejsem úplně ve formě ..., ale na popáté se fotka snad zdařila. Vybily se mi tady taky hodinky, takže cestu dál měřím už jen podle rozcestníků a odhaduju podle času. Před dochodem do Zdic jsem ještě nemohl opomenout krátkou (asi 3km) odbočku na Knihov, což je nejvyšší bod Zdické brázdy. Otázka je co dál. Chtěl jsem jít do Srbska, to původně vycházelo na 92km, teď už to ale vypadalo na 101 a to bych do tmy nestihl a nestihl bych ani autobus domů. Jet už ze Zdic bylo zase moc brzo, tedy s hospodou by to tak akorát vyšlo, ale do hospody se mi nechtělo, raději bych pokořil Koukolovu horu, na které jsem ještě nikdy nebyl. Vypadá to, že 6km do stanice Popovice budu muset stihnout asi za 1:20, což se zdá reálné i s převýšením přes 200m. Tak jsem vyrazil dál. A stálo to za to. Koukolova hora je úžasný kopec na závěr, na vrcholovém rozpraskaném skalnatém útesu stojí kaple s rozhledem do údolí. Myslel jsem, že v Českém krasu jsem už všechno hezké viděl, tohle mi ale doteď unikalo. Pak už jsem jen rychle seběhl do Popovic na nádraží, bylo 15:40, vlak dorazil během 4 minut, no krásně načasované, pěkný výlet ... asi 90km, a protože se mi do limitu s přehledem vešla i 2km cesta od autobusu domů, tak jsem si ještě přičetl 1km (kvůli celkové ujité vzdálenosti 2222km) a 1 km ponechávám jako rezervu, pokud jsem někde vzdálenost špětně odhadl. Větší část trasy z hodinek zde : https://flow.polar.com/training/analysis/1984050136# Zbytek pak zde : https://mapy.cz/s/2eXfq <<<<<<<<<< >>>>>>>>>> Termín (Turnov-Jaroměř jak kdo ...) : dochody: Pet 100 km Miro 78 km Petr 70 km Oskar 0 km nedochody: Jirka Z. 34 km Jana 29 km Petra 28 km Martin 28 km Michal 28 km Jirka J. 28 km Alča 28 km Bréňa 17 km Petřík 9 km Martina 10 km Tomášek 10 km <<<<<<<<<< >>>>>>>>>> Potermín (Lojza, Míša, Zuzka, Tomáš, Šimon) : V roce 2017 jsme podnikli pochod za účelem dosažení hradu Křivoklát. 23.12. jsem se s Míšou přesunul vlakem do Pustovět a odtud přes Velkou Bukovou a její eurorozhlednu (pochopitelně zavřenou) jsme dosáhli hrad Křivoklát. Ze značky jsme si při sestupu odskočili na vyhlídku Hřebínek. Mohu potvrdit Jirkovo dřívější pozorování, že tento dochodový směr je zvlášť pěkný. Odbočka na Hřebínek za jeden km navíc stojí. Tomášek ráno zjistil, že medové kroužky k snídani došly, což ho zcela psychicky rozhodilo, náhradní stravu nepřijal a odmítl se vydat na vlak (Vrané, Braník, bus, Smíchov, Loděnice, Závodí, Beroun, Křivoklát - cca 3 hodiny kvůli čekání v Berouně :-)) Výživa je sice důležitým faktorem křivoklátnictví, ale psychika ještě důležitějším. Monika s ostatními dětmi dorazila později autem a udělali si procházku na Paraplíčko a zpět(3km). Nejblíže dochodu byla Zuzka (DVZ 4), ale na obědě se rozseděla v hospodě a chybějící kilometr už pak nedala. Taktéž Tomáš (DVZ 10) díky chybné strategii při výběru trasy přišel těsně o dochod. Takže jediným úspěchem byl Šimonův (DVZ 0) nulový dochod, který absolvoval v šátku přivázaný k Monice (Monika propadla kouzlu nošení miminka v šátku). Zřejmě se jedná o nový způsob dopravy na Křivoklát. <<<<<<<<<<