Trasa : Rožmitál, Třemšín, Borovno, Mirošov, Holoubkov, Švabín, Vlastec, Karlova Ves, Křivoklát

Z Rožmitálu vyrazilo na Křivoklát 11 Křivoklátníků, a to je nový rekord. Většina Křivoklátníků byla vybavena běžkami, až na čtveřici Bobík, Jarda, Robert a Luděk, která nám utekla již na autobusovém nádraží. Prvních 30km jsme jeli v jejich stopách a i ty potom zmizely. Podle svědectví Bobíka došli s Jardou do Hrádku u Rokycan a Robert s Luďkem do Příkosic. Většina Křivoklátníků zdolala vrcholek Třemšína(826), což je nejvyšší bod, přes který se kdy na Křivoklát šlo. Při sjezdu z vrcholu nás zaskočilo suťové pole zrádně schované pod slabou vrstvou sněhu a lyže trpěly i při dalších kamenitých sjezdech. Sněhu ale bylo celkem dost, hlavně na loukách za Borovnem, takže jsme dojeli až do Mirošova, kde nám skončil, občas i slunečný, den. Silniční úsek přes Dobřív do Holoubkova jsme překonali pěšky. Posilněni večeří v Holoubkově, jsme znovu nasadili běžky a dost kamenitými cestami dojeli do Švabína, kde jsme narazili na otevřenou hospodu a dali si půlnoční občerstvení. Pak nás čekal pěkný sjezd ke Zbirožskému potoku a dlouhé stoupání na Vlastec, kde Lojza už opravdu nemohl a stále s Dášou řešil, jestli zavolat Hance, která by pro něj, přijela. Nakonec ale Lojza vydržel, stejně jako ostatní Křivoklátníci, až na Křivoklát, který jsme postupně dobyli ráno po sedmé hodině. I počet Křivoklátníků, kteří vydrželi až do cíle byl letos rekordní. Bylo to i díky běžkám - nebyly žádné puchýře ani bolení kolen, prostě na běžkách to nic není.