Trasa : Jimlím-Nový Hrad-Konětopy-Pravda-Džbán-Řevničov-Pilský rybník-Křivoklát-(vlak)-Beroun-Svatý Jan-Karlštejn

Zdálo se, že by pochod mohl být letos příjemný, když v nížinách nebyl žádný sníh. Bohužel asi tak hodinu před plánovaným odchodem se od západu přehnala sněhová fronta, po které zůstalo do 5cm sněhu a namrzlé silnice. Co se dá dělat. Kousek za Novým Hradem slavíme můj 2000. křivoklátnický kilometr sladkou domácí trnkovicí. Postupně stoupáme poli a pak lesy na první džbánskou tabuli. Při první svačince v altánku u rybníka, se ukazuje, že Bréňa má plný batoh dobrot, tak se jí pokoušíme trochu ulehčit, ale moc se nám to nedaří, vzala toho nějak moc. Z okraje tabule je částečný výhled na podvečerní kopce a hlavně prudký sešup do Konětop. Následuje opět mírné stoupání polem a lesy na druhou tabuli ke zřícenině hradu Pravda. Aby jsme se nenudili, tak jsme si hned, jen co nastala tma, dali kratší (zcela zbytečné) bloudění při hledání značky, která ale byla oproti mapě přeznačená. Na hradu chvíli odpočíváme a pak pokračujeme mírným sešup a vzápěti kratším stoupání na třetí tabuli ke Kounovských řadám. Z Mutějovic nás čeká první delší klouzavý silniční úsek a počtvrté a naposledy výstup na plošinu Džbánu, tentokrát přímo k hoře Džbán. Na zasněžené bílé pláni krásně svítí na jasném nebi měsíc skoro v úplňku. Spěcháme do hospody v Řevničově. Bohužel je tam jen pizzerie a z předpokládaného hodinového čekání na pizzu jsou nakonec hodiny dvě. Beztak se nikam neženeme, po ledovatých silnicích se jde dost špatně a ve sněhu taky nic moc. Cestu až na Křivoklát známe a tak nijak nebloudíme. Kolem Požárů nehezky fouká, začíná být zima, silnice klouže a moc nás to nebaví. Měkneme a spěcháme na Křivoklát na první vlak ve 4.22. K bráně jdeme jen s Petrem, protože ostatní nechtějí riskovat, že vlak nestihnou. Když dojdeme na nádraží, tak tam na nás sice čeká Jarda, ale po chvíli se ukazuje, že tam překvapivě nejsou Bréňa s Jirkou. Šli sice první, ale špatnou cestou. A telefonovat nemůžeme, protože Petr vzal Bréně těžší batoh i s telefonem. Nakonec vlak minutu před odjezdem stihnou. Odjíždíme do Berouna, kde nás opouští Bréňa s Jardou. Sníh zmizel a ani silnice není umrzlá, tak se najednou šlape krásně. Jdeme přes Herinky do Svatého Jana, kde začíná svítat, k Bubovickým vodopádům a na Karlštejn. Docela se mi chce i jít dál, ale už jsem nějak tak nastavený na Karlštejn, tak nic. Máme sice jen 73km, ale na dochod nám to stačí. Lojza si, jak už je zvykem, dal pochod kolem Křivoklátu s dětmi v pozdějším termínu 20.12. Nulový dochod zaznamenala pouze nová Křivoklátnice Zuzanka. Pochod v náhradním termínu si dal ještě Milan a to po trasa Křivoklát-Beroun, tedy tu část co jsme jeli vlakem, a prý to bylo velice pěkné, hlavně rozhledna na Dědu.